Hned v úvodu musím uvést, že nejsem žádný pravidelný recenzent.
Fotoaparátů a skel testuji průběžně mnoho, ale nikdy netrávím čas
sepisováním nějakých exaktních recenzí. Jednu výjimku jsem udělal po
příchodu Nikonu D810A, protože se jednalo o fotoaparát, který mě
bytostně zajímal. A Nikon D850 se stal po delší době další výjimkou. Od
oznámení, že budu D850ku testovat, se mi sešlo množství žádostí, abych
se v testu zaměřil na to či ono, ale v tomto asi nejednoho čtenáře
zklamu. Já jsem k D850 přistoupil čistě jako krajinář. Koneckonců ani
nic jiného nefotím, takže vám nechci „sofistikovaně“ vykládat
například o možnostech videa, když žádná nenatáčím. Tímto se
omlouvám za případná zklamání, ale nic víc než názor krajináře ze mě
nevymáčknete. A ještě uvedu, že dokumentační fotky v článku,
kromě fotky hvězd, jsou pouze rychlé cvaky z mobilu.
Nejedná se tedy o recenzi v klasickém slova smyslu, spíš
o soubor osobních zkušeností po třech dnech intenzivního testování ve
dne i v noci.
Ale pojďme už na to. Takže test/recenze D850…
Že mě D850 zaujala hned od prvního okamžiku, je jasné. Vzhledem
k tomu, že se zaměřuji na panoramatickou fotografii a velké tisky, je můj
zájem o tuto zrcadlovku s rozlišením téměř 47mpix jasný.
Nechci vás na následujících řádcích příliš zatěžovat tím, co si
přečtete v tiskové zprávě. Chci se na novinku z Nikonu zaměřit zejména
po praktické stránce.
D850 poprvé v ruce
Když poprvé chytnete 850ku do ruky, je jasné, že držíte foťák
z osmičkové řady. D850 je prostě festovní zrcadlovka s nekompromisním
zpracováním. Oproti mé oblíbené D810A dostala výklopný
displej, jak ho známe například z D500. Už se stačilo vyrojit x
názorů, proč výklopný displej ano nebo ne. Za mě jednoznačně ano. Není
nic horšího, než mít kvůli kompozici stativ ve „střední výšce“,
u níž nemůžete ani klečet ani stát a celou dobu se musíte hrbit. Jinak
vás ovšem oproti jiným aktuálním FF modelům Nikonu nic moc designově
nepřekvapí, což je jedině dobře. Všechna tlačítka najdete intuitivně
tam, kde je hledáte i na většině jiných aktuálních nikoňáckých těl.
K displeji ještě můžu dodat, že je dotykový, což již
ale není u Nikonu žádná novinka. Jen musím přiznat, že jsem k této
„vychytávce“ zatím ještě cestu moc nenašel, nicméně jde o zvyk. Ale
v praxi by se mohla krajinářům hodit například pro rychlejší
přeostřování v rámci focus bracketingu.

Není tajemstvím, že D850 nemá blesk. Za sebe říkám,
že je to jedině dobře. Snad při každém druhém zapínání expozičního
bracketingu na jiných tělech omylem stisknu horní tlačítko na blesk a ten
mě vždycky vystřelí do obličeje. Je mi ovšem jasné, že někteří
fotografové budou Nikonu za absenci interního blesku spílat. Ale nelze se
zavděčit každému. Když už jsme u toho bracketingu, tak jsem samozřejmě
okamžitě po zapnutí spěchal do jeho nastavení, abych se ujistil, že se
neopakuje situace s D800, kde se rozsah nedal nastavit o víc jak o 1 EV.
Naštěstí je zde vše v pořádku, takže je možné si zapnout krokování
i o 2 i o 3 EV.
Oproti jiným zrcadlovkám Nikonu příjemně překvapilo
podsvícení tlačítek. Sice zná každý fotograf časem
svoji zrcadlovku zpaměti, ale když měníte několik těl, potom se vám při
večerním či nočním focení podsvícení velmi hodí. Jen nechápu, proč
svítí tlačítka pouze vlevo. Tohle je jedna z mála věcí, která mi
přijde trochu nedotažená. I vpravo jsou tlačítka, která bych za šera
rád využil, například podsvícené tlačítko „info“ by se určitě
hodilo. Ale to je jen detail.
Pokud se začneme probírat menu fotoaparátu, narazíme na několik novinek,
které jinde nenajdeme. V první řadě je to možnost focus
bracketingu. Je evidentní, na jaký segment fotografie je tato funkce
namířena. Samozřejmě na makro. Nicméně mě napadlo, jestli bychom ji
nemohli využít i my krajináři. Rovnou prozradím, že zatím příliš ne.
Focus bracketing je opravdu zejména pro makro fotografy. V rámci nastavení
této funkce si můžeme stanovit rozestup rovin zaostření a
fotoaparát bleskurychle přeostřuje a exponuje. V tomto mu
nelze absolutně nic vytknout. Bohužel, není možné k této funkci zapnout
expoziční bracketing. Popravdě jsem to ani nečekal, to už bych myslím
chtěl od konstruktérů moc. Nicméně vnímám možnost automatizovaného
focus bracketingu jako první a velmi pozitivní vlaštovku, kdy konstruktéři
fotoaparátů začínají akcentovat fotografické disciplíny, kde je
skládání více rovin zaostření žádoucí. A myslím, že celkem
oprávněně a nikoliv naivně věřím, že jeden z budoucích nástupců
D850ky bude mít tuto funkci upravenou i pro širší využití, například
právě v rámci krajinářské fotografie.
Ovšem abych focus bracketing úplně nezatratil, tak si ho umím představit
v praxi pro ty krajináře, kteří fotí „oneshoty“. Budeme-li mít
dynamicky nenáročnou scénu (boční světlo, světlo v zádech – v době
kolem východu/západu slunce) bez nutnosti expozičního bracketingu a
budeme-li chtít fotit oneshot, pak by nám mohla funkce focus bracketingu
nabídnout nekompromisní proostření fotografie. Velmi rychlé a velmi
přesné. Je to zatím jen v rámci mých úvah, protože jsem během prvních
focení nestačil vyzkoušet a otestovat vše. Nicméně při nejbližší
vhodné příležitosti vezmu D850 na jižní Moravu. Kompozice s dlouhými
skly a bočním světlem by mohly mít výslednou fotografii na automatizovaný
focus stacking – při 47mpix – víc než zajímavý. Ale v tomto bodě mi
musíte dát ještě chvilku čas a počkat si na další
pokračování testu.

Spousta wildlife fotografů asi ví, jaký hluk může způsobit běžné
exponování. Pro focení plaché zvěře to asi není nic ideálního.
D850 přichází s možností bezhlučného fotografování v živém
náhledu. Ne že bych to asi já osobně při fotografování krajiny
v praxi využil, ale je opravdu velký nezvyk mít zapnuté live view a
exponovat naprosto nehlučně. Myslím opravdu absolutně nehlučně. Ano, vím,
je to v rámci live view. Ale i přesto. Poprvé jsem si myslel, že se mi
zasekl foťák. Ale kdepak, pouze naprosto neslyšně exponoval
několikavteřinovou fotografii. Klobouk dolů.
Další zajímavou funkcí, která mě popravdě velmi překvapila, je
možnost vícenásobných expozic, přičemž si k tomu můžeme
ještě vybrat hned ze 4 režimů prolnutí – sčítat, průměr, zjasnit,
ztmavit. To je fakt paráda. Čekal bych tuto funkci spíše v astro
verzi, ale o to milejší překvapení je to zde. Za největší výhodu ovšem
považuji to, že konstruktéři neopomněli na možnost zachovat kromě
již průměrované fotografie i originály. Pokud by nebyla možnost
originály zachovat a vypadl by nám jako výstup jeden zprůměrovaný raw,
byla by tato funkce téměř k ničemu. Nicméně takto ji jedině vítám a za
sebe můžu říct jedině „velmi dobře“! Jen by to chtělo v rámci
upgradu firmwaru doplnit i do D810A a budu naprosto spokojený :)
D850 poprvé v terénu
A teď hurá s D850 do terénu. První, co vítám, je počet
zaostřovacích bodů. Jsou prostě všude. Velmi často totiž
využívám ostření přes autofokus. Zvlášť v případech, kdy kvůli
podmínkám spěchám, se potřebuji spolehnout na precizní a rychlé
zaostření autofokusu namísto pomalého manuálního zaostřování. Takže
153 ostřících bodů je to, co jsem v d850 chtěl a dočkal jsem
se. Velmi příjemně pokročila i schopnost zrcadlovky
zaostřit během horších světelných podmínek. Řeknu to
názorně – opakovaně se mi povedlo zaostřit autofokusem dokonce
i v případech, kdy byla „tma jako v ranci“. Abych byl konkrétnější,
tak pokud se na konci nautického soumraku (před nástupem soumraku
astronomického) snažíte autofokusem zaostřit, tak pouze slyšíte, jak
zběsile přejíždí sem a tam. U 850 máte ovšem velkou naději
hraničící s jistotou, že uslyšíte pípnutí oznamující, že zrcadlovka
zaostřila. Právě ostření je u fotografií se zhoršenými světelnými
podmínkami poměrně velkým oříškem, takže mě v této oblasti D850 velmi
mile překvapila.
Dynamický rozsah čipu. Alfa omega nejen krajinářů.
Nedělal jsem žádná přesná měření, ale můžu celkem s jistotou tvrdit,
že dokážu rozpoznat dynamický rozsah podle dané scény. Resp. vím, jakou
scénu by při nastaveném expozičním bracketingu o daném rozsahu EV měl
fotoaparát zvládnout. Proto mě velmi zajímalo, jako si 850 poradí
s dynamicky náročnými podmínkami. A můžu s klidným svědomím říct,
že obstála velmi dobře. Dynamickým rozsahem patří D850 k tomu
nejlepšímu, s čím jsem doposud fotil. Sám jsem zvědavý na
reakce například wildlife fotografů, kteří nemají v praxi možnost
účelně využít expoziční bracketing. Ale hádám, že zklamaní určitě
nebudou, právě naopak. Takže další stěžejní parametr si můžu
spokojeně odškrtnout.
D850 a ISO
ISO. Tady přichází největší kámen úrazu. Nárůst
množství pixelů znamená logicky zhoršení kvality obrazu, co se týká
šumu. Aby bylo možné efektivně zvednout rozlišení při zachování stejné
nebo dokonce nižší hladiny šumu, musí vývojáři často dojít až na
hranici svých aktuálních možností. Efektivní metodou je zmenšování
mezipixelového prostoru, ovšem i to má své limity. Když byla představena
D810A, velmi jsem litoval, proč raději pro modifikaci nezvolili v Nikonu
model D750, který dlouho patřil a stále patří k ideálním krajinářským
„univerzálům“. Nicméně jsem musel smeknout, neboť se podařilo D810
vyladit do astroverze naprosto brilantně a z hlediska úrovně šumu
oprávněně patří na samý vrchol toho, s čím můžeme dnes vyrazit fotit
noční krajinu a hvězdy. Přesněji řečeno – je to to nejlepší na trhu,
s čím se dají noční kompozice nafotit. Nicméně jak si dokázali
vývojáři poradit s dalším nárůstem množství pixelů a úrovní hladiny
šumu u D850? Hádám, že odpověď na tuto otázku primárně zajímá
nejednoho čtenáře tohoto článku.

Na screenu rawu vidíte expoziční parametry a zejména nás zajímá
ISO. Na hodnotu 25600 je to velmi slušný výsledek!
Nativní citlivost ISO byla stanovena ve velmi zajímavém rozsahu 64 až
25 600. Základní hodnota ISO nám dovolí efektivně pracovat s delšími
časy. Možnost zapnutí volby LOW1 a snížení hodnoty ISO na 32 se pak
může hodit například při fotografování vodopádů, moře apod. Stejně
jako můžeme hodnotu ISO snížit mimo základní rozsah, můžeme ji
i zvýšit. Jak u Nikonu bývá zvykem, tak můžeme jít až na volbu HI2,
což odpovídá číslu 102400. Absolventi mých workshopů a
expedic dobře vědí, na co se tyto extrémní hodnoty mohou
účelně využít. Pro ostatní jen uvedu, že jsou neocenitelné v rámci
rychlého a přesného nastavení správných expozičních hodnot při nočním
fotografování.
Musíme si však uvědomit jednu zásadní věc. I když jsem
podrobil D850 testování i během nočních podmínek, tak tento fotoaparát
prostě není primárně určený na noční fotografování a já jsem si toho
plně vědomý. Pokud někdo z vás čeká, že jakýkoliv výrobce
fototechniky dokáže zkonstruovat tělo s velikostí full frame čipu,
s rozlišením atakujícím středoformáty, s hodnotou a výstupem na vysoké
ISO jako u astrofotografických verzí těl (Nikon D810A), s rychlostí
snímání jako vítr, se zvýšenou propustností kanálu h-alfa, aby bylo
možné nasnímat přirozené barvy emisních mlhovin atd. atd. atd., tak se
opravdu mýlí. Neexistuje fotoaparát „vhodný na všechno“. Nikon
nicméně zbořil s D850 zase několik mýtů a posunul výkon současné
fototechniky na hranici možného. V maximální míře se v Nikonu
pokusili – a to úspěšně – vytvořit právě onen univerzální
fotoaparát, který osloví co nejširší segment fotografů
napříč žánry.
Jak je na tom D850 v oblasti vyššího ISO v porovnání s
konkurencí?
Zatímco konkurenční Canon EOS 5ds a 5Ds R končí na hodnotě ISO
6400 s možností volby HI na 12800, D850 se sebevědomě pouští až
do hodnoty 25600 v základu! Oproti D810 dokázali
konstruktéři zvýšit rozlišení, zrychlit snímání, rozšířit základní
hodnoty ISO. Úroveň šumu na vysoké ISO mě velmi mile překvapila.
I na 25600 se dá například s fotografiemi hvězd stále velmi dobře
pracovat. Což lze při daném rozlišení považovat za zázrak. Zajisté se
brzy vyrojí plno detailních testů na porovnání šumu s D810, D750 atd.
Každopádně za sebe můžu říct, že jasně vnímám kvalitativní
posun v úrovni šumu, a to k lepšímu. Je to skoro neuvěřitelné,
ale opravdu se podařilo oproti D810 zvýšit u D850 rozlišení,
zlepšit úroveň šumu a zrychlit snímání.

Vzhledem k tomu, že jsem D850 testoval v rámci nočních fotografií
během velmi teplé letní noci (16 st.), kdy se čip pochopitelně zahřívá
podstatně více a rychleji než v třeskuté zimě, je výsledek na vysoké
ISO opravdu překvapivý. Mám připravena podkladová data na srovnání
nočních fotografií z D500, D750, D810A. Data jsem ale nafotil během zimy.
Vezmu tedy sebou komplet techniku na aktuální
podzimní fotoexpedice na norské Lofoty a po návratu se budete
moct těšit na srovnání nočních fotografií na vysoké ISO ze všech
zmíněných zrcadlovek (k dispozici budou rawy k volnému stažení).
Rovněž platí, že jakmile bude D850 uvedena do distribuce, dočkáme se také
korektních nástrojů pro práci s rawy, zatím k dispozici prakticky nic
není, takže na finální verdikt o noční fotografii si ještě chvíli
počkám a možná se D850 ještě dodatečně omluvím :)
Každopádně již během několika málo dnů se dočkáte prvních
panoramatických fotografií z D850 z Broumovska a Českosaského Švýcarska.
Budete se moci těšit jak na fotografie s expozičním bracketingem snímané
za náročných světelných podmínek, tak na fotografie focené dlouho před
východem za nízké hladiny světla, a to při vyšších hodnotách ISO a
delších časech v rámci jednotek minut.

Snad v jedné jediné kategorii D850 trochu ztrácí dech, a sice
v astrofotografii. To už jsem ale uvedl výše a je to pochopitelné. D850
nemá z logiky věci zvýšenou propustnost kanálu h-alfa a je jasné, že
trápit zrcadlovku s takto vysokým rozlišením dlouhými expozicemi v řádu
jednotek či desítek minut ve spojení s vysokým ISO a čekat zázrak, to
prostě není fér. Nicméně ani v této oblasti nesložili vývojáři Nikonu
ruce do klína. Pokud budeme chtít snímat noční krajinu a použijeme
možnost autokalibračních tmavých snímků (redukce šumu pro vysoké ISO a
dlouhý čas) s možností integrovaného průměrování, tak dostaneme
překvapivě velmi slušné výsledky. Je možná dobré zdůraznit v této
souvislosti jednu věc. Pokud si koupíme středoformátový fotoaparát, jehož
cena bude zhruba 10× vyšší, dostaneme pochopitelně větší čip, nicméně
také dostaneme rozsah ISO zhruba od 50 do 800 v základu, po rozšíření
maximálně 3200. Ano, síla středoformátu je pochopitelně někde jinde než
v rámci nočních fotografií na vysoké ISO. O to více smekám před
konstruktéry Nikonu, co se jim při stejném rozlišení a současně menším
čipu, povedlo s hodnotou ISO a úrovní šumu dokázat.
Co říct závěrem. Nikon si ke svému stému výročí nadělil zrcadlovku
opravdu velmi těžkého kalibru. Nikon D850 je doslova nabitý funkcemi
a dokázal v sobě skloubit vysoké rozlišení, rychlost snímání, široké
a velmi dobře použitelné spektrum hodnoty ISO, a posunout je na úroveň, na
kterou žádná stávající zrcadlovka ani omylem nedosáhne. Takže stane se
D850 mým oblíbeným fotografickým nástrojem? Jednoznačně. Kombinace D850
spolu s D810A vytvoří nekompromisní a neporazitelné duo, kde může být
jediným limitem pro perfektní denní i noční fotografii už jen neschopnost
fotografa.