Nikon D850 – zrcadlovka těžkého kalibru30.08.2017

Hned v úvodu musím uvést, že nejsem žádný pravidelný recenzent. Fotoaparátů a skel testuji průběžně mnoho, ale nikdy netrávím čas sepisováním nějakých exaktních recenzí. Jednu výjimku jsem udělal po příchodu Nikonu D810A, protože se jednalo o fotoaparát, který mě bytostně zajímal. A Nikon D850 se stal po delší době další výjimkou. Od oznámení, že budu D850ku testovat, se mi sešlo množství žádostí, abych se v testu zaměřil na to či ono, ale v tomto asi nejednoho čtenáře zklamu. Já jsem k D850 přistoupil čistě jako krajinář. Koneckonců ani nic jiného nefotím, takže vám nechci „sofistikovaně“ vykládat například o možnostech videa, když žádná nenatáčím. Tímto se omlouvám za případná zklamání, ale nic víc než názor krajináře ze mě nevymáčknete. A ještě uvedu, že dokumentační fotky v článku, kromě fotky hvězd, jsou pouze rychlé cvaky z mobilu.

Nejedná se tedy o recenzi v klasickém slova smyslu, spíš o soubor osobních zkušeností po třech dnech intenzivního testování ve dne i v noci.

Ale pojďme už na to. Takže test/recenze D850…

Že mě D850 zaujala hned od prvního okamžiku, je jasné. Vzhledem k tomu, že se zaměřuji na panoramatickou fotografii a velké tisky, je můj zájem o tuto zrcadlovku s rozlišením téměř 47mpix jasný. Nechci vás na následujících řádcích příliš zatěžovat tím, co si přečtete v tiskové zprávě. Chci se na novinku z Nikonu zaměřit zejména po praktické stránce.

D850 poprvé v ruce

Když poprvé chytnete 850ku do ruky, je jasné, že držíte foťák z osmičkové řady. D850 je prostě festovní zrcadlovka s nekompromisním zpracováním. Oproti mé oblíbené D810A dostala výklopný displej, jak ho známe například z D500. Už se stačilo vyrojit x názorů, proč výklopný displej ano nebo ne. Za mě jednoznačně ano. Není nic horšího, než mít kvůli kompozici stativ ve „střední výšce“, u níž nemůžete ani klečet ani stát a celou dobu se musíte hrbit. Jinak vás ovšem oproti jiným aktuálním FF modelům Nikonu nic moc designově nepřekvapí, což je jedině dobře. Všechna tlačítka najdete intuitivně tam, kde je hledáte i na většině jiných aktuálních nikoňáckých těl. K displeji ještě můžu dodat, že je dotykový, což již ale není u Nikonu žádná novinka. Jen musím přiznat, že jsem k této „vychytávce“ zatím ještě cestu moc nenašel, nicméně jde o zvyk. Ale v praxi by se mohla krajinářům hodit například pro rychlejší přeostřování v rámci focus bracketingu.

Není tajemstvím, že D850 nemá blesk. Za sebe říkám, že je to jedině dobře. Snad při každém druhém zapínání expozičního bracketingu na jiných tělech omylem stisknu horní tlačítko na blesk a ten mě vždycky vystřelí do obličeje. Je mi ovšem jasné, že někteří fotografové budou Nikonu za absenci interního blesku spílat. Ale nelze se zavděčit každému. Když už jsme u toho bracketingu, tak jsem samozřejmě okamžitě po zapnutí spěchal do jeho nastavení, abych se ujistil, že se neopakuje situace s D800, kde se rozsah nedal nastavit o víc jak o 1 EV. Naštěstí je zde vše v pořádku, takže je možné si zapnout krokování i o 2 i o 3 EV.

Oproti jiným zrcadlovkám Nikonu příjemně překvapilo podsvícení tlačítek. Sice zná každý fotograf časem svoji zrcadlovku zpaměti, ale když měníte několik těl, potom se vám při večerním či nočním focení podsvícení velmi hodí. Jen nechápu, proč svítí tlačítka pouze vlevo. Tohle je jedna z mála věcí, která mi přijde trochu nedotažená. I vpravo jsou tlačítka, která bych za šera rád využil, například podsvícené tlačítko „info“ by se určitě hodilo. Ale to je jen detail.

Pokud se začneme probírat menu fotoaparátu, narazíme na několik novinek, které jinde nenajdeme. V první řadě je to možnost focus bracketingu. Je evidentní, na jaký segment fotografie je tato funkce namířena. Samozřejmě na makro. Nicméně mě napadlo, jestli bychom ji nemohli využít i my krajináři. Rovnou prozradím, že zatím příliš ne. Focus bracketing je opravdu zejména pro makro fotografy. V rámci nastavení této funkce si můžeme stanovit rozestup rovin zaostření a fotoaparát bleskurychle přeostřuje a exponuje. V tomto mu nelze absolutně nic vytknout. Bohužel, není možné k této funkci zapnout expoziční bracketing. Popravdě jsem to ani nečekal, to už bych myslím chtěl od konstruktérů moc. Nicméně vnímám možnost automatizovaného focus bracketingu jako první a velmi pozitivní vlaštovku, kdy konstruktéři fotoaparátů začínají akcentovat fotografické disciplíny, kde je skládání více rovin zaostření žádoucí. A myslím, že celkem oprávněně a nikoliv naivně věřím, že jeden z budoucích nástupců D850ky bude mít tuto funkci upravenou i pro širší využití, například právě v rámci krajinářské fotografie.

Ovšem abych focus bracketing úplně nezatratil, tak si ho umím představit v praxi pro ty krajináře, kteří fotí „oneshoty“. Budeme-li mít dynamicky nenáročnou scénu (boční světlo, světlo v zádech – v době kolem východu/západu slunce) bez nutnosti expozičního bracketingu a budeme-li chtít fotit oneshot, pak by nám mohla funkce focus bracketingu nabídnout nekompromisní proostření fotografie. Velmi rychlé a velmi přesné. Je to zatím jen v rámci mých úvah, protože jsem během prvních focení nestačil vyzkoušet a otestovat vše. Nicméně při nejbližší vhodné příležitosti vezmu D850 na jižní Moravu. Kompozice s dlouhými skly a bočním světlem by mohly mít výslednou fotografii na automatizovaný focus stacking – při 47mpix – víc než zajímavý. Ale v tomto bodě mi musíte dát ještě chvilku čas a počkat si na další pokračování testu.

Spousta wildlife fotografů asi ví, jaký hluk může způsobit běžné exponování. Pro focení plaché zvěře to asi není nic ideálního. D850 přichází s možností bezhlučného fotografování v živém náhledu. Ne že bych to asi já osobně při fotografování krajiny v praxi využil, ale je opravdu velký nezvyk mít zapnuté live view a exponovat naprosto nehlučně. Myslím opravdu absolutně nehlučně. Ano, vím, je to v rámci live view. Ale i přesto. Poprvé jsem si myslel, že se mi zasekl foťák. Ale kdepak, pouze naprosto neslyšně exponoval několikavteřinovou fotografii. Klobouk dolů.

Další zajímavou funkcí, která mě popravdě velmi překvapila, je možnost vícenásobných expozic, přičemž si k tomu můžeme ještě vybrat hned ze 4 režimů prolnutí – sčítat, průměr, zjasnit, ztmavit. To je fakt paráda. Čekal bych tuto funkci spíše v astro verzi, ale o to milejší překvapení je to zde. Za největší výhodu ovšem považuji to, že konstruktéři neopomněli na možnost zachovat kromě již průměrované fotografie i originály. Pokud by nebyla možnost originály zachovat a vypadl by nám jako výstup jeden zprůměrovaný raw, byla by tato funkce téměř k ničemu. Nicméně takto ji jedině vítám a za sebe můžu říct jedině „velmi dobře“! Jen by to chtělo v rámci upgradu firmwaru doplnit i do D810A a budu naprosto spokojený :)

D850 poprvé v terénu

A teď hurá s D850 do terénu. První, co vítám, je počet zaostřovacích bodů. Jsou prostě všude. Velmi často totiž využívám ostření přes autofokus. Zvlášť v případech, kdy kvůli podmínkám spěchám, se potřebuji spolehnout na precizní a rychlé zaostření autofokusu namísto pomalého manuálního zaostřování. Takže 153 ostřících bodů je to, co jsem v d850 chtěl a dočkal jsem se. Velmi příjemně pokročila i schopnost zrcadlovky zaostřit během horších světelných podmínek. Řeknu to názorně – opakovaně se mi povedlo zaostřit autofokusem dokonce i v případech, kdy byla „tma jako v ranci“. Abych byl konkrétnější, tak pokud se na konci nautického soumraku (před nástupem soumraku astronomického) snažíte autofokusem zaostřit, tak pouze slyšíte, jak zběsile přejíždí sem a tam. U 850 máte ovšem velkou naději hraničící s jistotou, že uslyšíte pípnutí oznamující, že zrcadlovka zaostřila. Právě ostření je u fotografií se zhoršenými světelnými podmínkami poměrně velkým oříškem, takže mě v této oblasti D850 velmi mile překvapila.

Dynamický rozsah čipu. Alfa omega nejen krajinářů. Nedělal jsem žádná přesná měření, ale můžu celkem s jistotou tvrdit, že dokážu rozpoznat dynamický rozsah podle dané scény. Resp. vím, jakou scénu by při nastaveném expozičním bracketingu o daném rozsahu EV měl fotoaparát zvládnout. Proto mě velmi zajímalo, jako si 850 poradí s dynamicky náročnými podmínkami. A můžu s klidným svědomím říct, že obstála velmi dobře. Dynamickým rozsahem patří D850 k tomu nejlepšímu, s čím jsem doposud fotil. Sám jsem zvědavý na reakce například wildlife fotografů, kteří nemají v praxi možnost účelně využít expoziční bracketing. Ale hádám, že zklamaní určitě nebudou, právě naopak. Takže další stěžejní parametr si můžu spokojeně odškrtnout.

D850 a ISO

ISO. Tady přichází největší kámen úrazu. Nárůst množství pixelů znamená logicky zhoršení kvality obrazu, co se týká šumu. Aby bylo možné efektivně zvednout rozlišení při zachování stejné nebo dokonce nižší hladiny šumu, musí vývojáři často dojít až na hranici svých aktuálních možností. Efektivní metodou je zmenšování mezipixelového prostoru, ovšem i to má své limity. Když byla představena D810A, velmi jsem litoval, proč raději pro modifikaci nezvolili v Nikonu model D750, který dlouho patřil a stále patří k ideálním krajinářským „univerzálům“. Nicméně jsem musel smeknout, neboť se podařilo D810 vyladit do astroverze naprosto brilantně a z hlediska úrovně šumu oprávněně patří na samý vrchol toho, s čím můžeme dnes vyrazit fotit noční krajinu a hvězdy. Přesněji řečeno – je to to nejlepší na trhu, s čím se dají noční kompozice nafotit. Nicméně jak si dokázali vývojáři poradit s dalším nárůstem množství pixelů a úrovní hladiny šumu u D850? Hádám, že odpověď na tuto otázku primárně zajímá nejednoho čtenáře tohoto článku.

Na screenu rawu vidíte expoziční parametry a zejména nás zajímá ISO. Na hodnotu 25600 je to velmi slušný výsledek!

Nativní citlivost ISO byla stanovena ve velmi zajímavém rozsahu 64 až 25 600. Základní hodnota ISO nám dovolí efektivně pracovat s delšími časy. Možnost zapnutí volby LOW1 a snížení hodnoty ISO na 32 se pak může hodit například při fotografování vodopádů, moře apod. Stejně jako můžeme hodnotu ISO snížit mimo základní rozsah, můžeme ji i zvýšit. Jak u Nikonu bývá zvykem, tak můžeme jít až na volbu HI2, což odpovídá číslu 102400. Absolventi mých workshopů a expedic dobře vědí, na co se tyto extrémní hodnoty mohou účelně využít. Pro ostatní jen uvedu, že jsou neocenitelné v rámci rychlého a přesného nastavení správných expozičních hodnot při nočním fotografování.

Musíme si však uvědomit jednu zásadní věc. I když jsem podrobil D850 testování i během nočních podmínek, tak tento fotoaparát prostě není primárně určený na noční fotografování a já jsem si toho plně vědomý. Pokud někdo z vás čeká, že jakýkoliv výrobce fototechniky dokáže zkonstruovat tělo s velikostí full frame čipu, s rozlišením atakujícím středoformáty, s hodnotou a výstupem na vysoké ISO jako u astrofotogra­fických verzí těl (Nikon D810A), s rychlostí snímání jako vítr, se zvýšenou propustností kanálu h-alfa, aby bylo možné nasnímat přirozené barvy emisních mlhovin atd. atd. atd., tak se opravdu mýlí. Neexistuje fotoaparát „vhodný na všechno“. Nikon nicméně zbořil s D850 zase několik mýtů a posunul výkon současné fototechniky na hranici možného. V maximální míře se v Nikonu pokusili – a to úspěšně – vytvořit právě onen univerzální fotoaparát, který osloví co nejširší segment fotografů napříč žánry.

Jak je na tom D850 v oblasti vyššího ISO v porovnání s konkurencí?

Zatímco konkurenční Canon EOS 5ds a 5Ds R končí na hodnotě ISO 6400 s možností volby HI na 12800, D850 se sebevědomě pouští až do hodnoty 25600 v základu! Oproti D810 dokázali konstruktéři zvýšit rozlišení, zrychlit snímání, rozšířit základní hodnoty ISO. Úroveň šumu na vysoké ISO mě velmi mile překvapila. I na 25600 se dá například s fotografiemi hvězd stále velmi dobře pracovat. Což lze při daném rozlišení považovat za zázrak. Zajisté se brzy vyrojí plno detailních testů na porovnání šumu s D810, D750 atd. Každopádně za sebe můžu říct, že jasně vnímám kvalitativní posun v úrovni šumu, a to k lepšímu. Je to skoro neuvěřitelné, ale opravdu se podařilo oproti D810 zvýšit u D850 rozlišení, zlepšit úroveň šumu a zrychlit snímání.

Vzhledem k tomu, že jsem D850 testoval v rámci nočních fotografií během velmi teplé letní noci (16 st.), kdy se čip pochopitelně zahřívá podstatně více a rychleji než v třeskuté zimě, je výsledek na vysoké ISO opravdu překvapivý. Mám připravena podkladová data na srovnání nočních fotografií z D500, D750, D810A. Data jsem ale nafotil během zimy. Vezmu tedy sebou komplet techniku na aktuální podzimní fotoexpedice na norské Lofoty a po návratu se budete moct těšit na srovnání nočních fotografií na vysoké ISO ze všech zmíněných zrcadlovek (k dispozici budou rawy k volnému stažení). Rovněž platí, že jakmile bude D850 uvedena do distribuce, dočkáme se také korektních nástrojů pro práci s rawy, zatím k dispozici prakticky nic není, takže na finální verdikt o noční fotografii si ještě chvíli počkám a možná se D850 ještě dodatečně omluvím :)

Každopádně již během několika málo dnů se dočkáte prvních panoramatických fotografií z D850 z Broumovska a Českosaského Švýcarska. Budete se moci těšit jak na fotografie s expozičním bracketingem snímané za náročných světelných podmínek, tak na fotografie focené dlouho před východem za nízké hladiny světla, a to při vyšších hodnotách ISO a delších časech v rámci jednotek minut.

Snad v jedné jediné kategorii D850 trochu ztrácí dech, a sice v astrofotografii. To už jsem ale uvedl výše a je to pochopitelné. D850 nemá z logiky věci zvýšenou propustnost kanálu h-alfa a je jasné, že trápit zrcadlovku s takto vysokým rozlišením dlouhými expozicemi v řádu jednotek či desítek minut ve spojení s vysokým ISO a čekat zázrak, to prostě není fér. Nicméně ani v této oblasti nesložili vývojáři Nikonu ruce do klína. Pokud budeme chtít snímat noční krajinu a použijeme možnost autokalibračních tmavých snímků (redukce šumu pro vysoké ISO a dlouhý čas) s možností integrovaného průměrování, tak dostaneme překvapivě velmi slušné výsledky. Je možná dobré zdůraznit v této souvislosti jednu věc. Pokud si koupíme středoformátový fotoaparát, jehož cena bude zhruba 10× vyšší, dostaneme pochopitelně větší čip, nicméně také dostaneme rozsah ISO zhruba od 50 do 800 v základu, po rozšíření maximálně 3200. Ano, síla středoformátu je pochopitelně někde jinde než v rámci nočních fotografií na vysoké ISO. O to více smekám před konstruktéry Nikonu, co se jim při stejném rozlišení a současně menším čipu, povedlo s hodnotou ISO a úrovní šumu dokázat.

Co říct závěrem. Nikon si ke svému stému výročí nadělil zrcadlovku opravdu velmi těžkého kalibru. Nikon D850 je doslova nabitý funkcemi a dokázal v sobě skloubit vysoké rozlišení, rychlost snímání, široké a velmi dobře použitelné spektrum hodnoty ISO, a posunout je na úroveň, na kterou žádná stávající zrcadlovka ani omylem nedosáhne. Takže stane se D850 mým oblíbeným fotografickým nástrojem? Jednoznačně. Kombinace D850 spolu s D810A vytvoří nekompromisní a neporazitelné duo, kde může být jediným limitem pro perfektní denní i noční fotografii už jen neschopnost fotografa.

Diskuze ke článku





Captcha